top of page
ethoca1.png

Lidé běžně sami nevědí, za co platili, a pak nad přehledem panikaří. Pomoct má digitalizace

Dokázali byste zařadit každou z transakcí na svém účtu? Osm z deseti Čechů s tím má problém. Hlásí pak reklamaci, často jde jen o zapomenutou platbu.
obr_banka.jpg
po.png
po.png

Češi jsou milovníci bezhotovostního placení. Tento způsob jako primární možnost volí v případě téměř šedesáti procent plateb. Jenže když se pak podívají na výpis transakcí, určitou část z nich si neumějí vůbec zařadit. To může být nebezpečné: na jedné straně se mezi částkami s otazníkem snáz můžou ztratit ty opravdu podvodné, na druhé straně ale sobě neznámé částky reklamují a banku tak zaměstnávají ověřováním transakcí, které sami zadali. Jen třeba zapomněli.

„Vzhledem k tomu, že lidé platí bezhotovostně téměř na každém rohu a plateb tak má klient ve svém bankovnictví opravdu velké množství, může pro něj být někdy těžké se ve svých transakcích vyznat,“

vysvětluje produktový manažer Banky Creditas Petr Žádník.

Podle něj jsou tak reklamace transakcí poměrně běžnou záležitostí. Někdy jsou oprávněné, mnohdy ne. „Po bližším prozkoumání se může ukázat, že na nákup zapomněli,“ říká Žádník.

Společnost Mastercard toto téma dlouhodobě řeší a její nedávný průzkum ukázal, že alespoň osm z deseti Čechů má problém zařadit některou z provedených transakcí. Většina z nich si posléze vzpomene a najde, za co vlastně platila. Někteří ale problém řeší s obchodníkem nebo bankou.

Jenže rozběhnout proces reklamace je zdlouhavé, drahé a často končí závěrem, že se člověk, který reklamaci začal, jednoduše spletl. Přes dvě pětiny spotřebitelů zjistí, že na uskutečněný nákup prostě zapomněli, nebo se jednalo o transakci uskutečněnou jiným členem rodiny.

Výpis může být někdy matoucí. Často se skládá ze zkratek, čísel a dalších znaků a místo prodejce je uveden zpracovatel platby. Roli pak hraje i samotné množství transakcí.

generative-ai-illustration-protective-shield-lock-representing-futuristic-security-system-

Firmy se proto stále více soustředí na to, jak lidem na první pohled jejich platby „vysvětlit“. Mastercard poskytuje řešení s názvem Ethoca, které umí změnit nepřehlednou změť transakcí v jasnou informaci s logem a názvem obchodníka, nebo taky s dalšími informacemi, jako je třeba lokalita, kde k nákupu došlo. 

Díky takovému systému držitel karty jednotlivé platby snadno rozpozná. A ve svůj prospěch ho můžou využít finanční instituce. Přehlednější řešení totiž pomáhá obchodníkům i bankám, vysvětluje Barbora Tyllová, produktová ředitelka Mastercard.

Ethoca totiž pomáhá i s identifikací neoprávněných reklamací. Pokud se obchodníci a banky napojí do systému Ethoca Alert, dostanou rychlou informaci o tom, zda zákazník obdržel službu či zboží, za které zaplatil.

„Zapojením do Ethoca Alert ušetří banky nemalé peníze. Během chvilky lze totiž zjistit, zda je reklamace transakce oprávněná a je třeba zahájit oficiální reklamační proces. Tím ušetří banky kromě nákladů i interní zdroje,“

upřesňuje Tyllová.

Navíc, když mají lidé možnost na první pohled vidět, o jakou transakci šlo, získají přehled o tom, kde a za co nejčastěji utrácejí a mohou třeba i upravit své návyky.

Ethoca je jeden z produktů ze skupiny Cyber & Intelligence, které Mastercard nabízí. Tato řešení mají za cíl zabezpečit nejen platby, ale kyberprostor jako takový, a můžou přinést pořádek a přehled do plateb uskutečněných kartou.

K dalším patří mimo jiné RiskRecon umožňující audit kybernetické bezpečnosti kterékoli firmy včetně jejího subdodavatelského řetězce, NuDetect využívající pasivní biometrii pro ověření   uživatele, Ekata sloužící k ověřování digitální identity pomocí umělé inteligence či CipherTrace, který umí monitorovat transakce v kryptoměnách v prostředí blockchainu. 

Produkty Mastercard
2ci-logo-riskrecon1.png

Umožňuje kontinuální a velmi podrobný audit kybernetické bezpečnosti kterékoli firmy. Odhaluje slabá místa v IT systémech, hodnotí rizika a dává doporučení, jaké ochranné prvky zavést, aby se zákazník co nejlépe ochránil. Zdrojem pro komplexní kybernetický audit je přitom pouhá přítomnost organizace na internetu, resp. její internetové stránky. Nástroj je určený (nejen) pro všechny společnosti působící v on-line prostředí s rozvinutým subdodavatelským řetězcem a v Česku ho využívají například některé nemocnice nebo pojišťovny.

Více o produktu

bottom of page